August se narodil s deformovaným obličejem, který většině lidí z jeho okolí brání dostat se v kontaktu s ním za hranice této nedobrovolné masky. Nyní nastupuje poprvé do školy, rovnou do páté třídy.
Kniha je dokonale sestaveným kaleidoskopem pohledů samotného Augusta, jeho sestry Vii a jejích kamarádů i Augustových spolužáků na jednu a touž situaci, na to, jak na tuto velkou změnu reaguje on sám, jeho rodina i spolužáci. Celou knihou prostupuje laskavý humor, který usnadňuje mladým čtenářům se s tak náročnou tematikou vyrovnat.
~~~~
Napadlo vás někdy, že vlastně náš život nemusí být tak špatný jak vypadá? Naše každodenní problémy a starosti nad těžkým životem mohou být pro někoho jen důvodem k úsměvu, protože nejdůležitější máme. Zdraví a i když si ho nevážíme někdo by ho vyměnil za všechno bohatství na světě.
R. J. Palaciová, americká grafička a spisovatelka, přináší čtenářům hodně nevšední pohled na ožehavá témata dnešní doby. Zde rozhodně někoho napadne srovnávání s Johnem Greenem, který se u nás proslavil zejména díky knize Hvězdy nám nepřáli. Stejně jako Green i Palaciová přináší příběh, který je plný humor a nadhledu, ale na druhé straně také bolesti, utrpení a předsudků.
August je úžasný mladý muž, který je pro své rodiče svou zvídavostí a inteligencí požehnáním. Bohužel jinak k němu osud moc štědrý nebyl. Auggie se narodil se vzácnou genetickou poruchou, která zapříčinila deformace, díky kterým Augustův obličej připomíná normální tvář jen opravdu vzdáleně.
August a jeho blízcí se musí již odmala potýkat s neustálými pohledy a posměšky na jeho vzhled. Přes veškerá příkoří je Auggie statečný chlapec a bere život takový jaký je. Navíc se poprvé ve svém životě chystá do školy. Přesněji řečeno do páté třídy. A asi jako každé dítě prožívá své útrapy a nervozitu s tím spojenou. Jaké to tam je? Najde si kamarády? A jak na něj budou reagovat ostatní děti? Přeci jen je už dost starý na to aby se schovával do kosmonautské přilby.
Autorce se povedlo zabalit vážné téma do krásného příběhu, který je vyprávěn s takovou lehkostí a nadhledem aby ho neměli problém pochopit a vstřebat i mladší čtenáři, pro které je tato kniha primárně určena. Rozhodně se však nejedná pouze o knihu pro děti. Augustovo vyprávění zasáhne u srdce nejednoho staršího čtenáře. A právě jednodušší forma knihy nám dává možnost si knihu náležitě užít a vychutnat.
I přes své vážné téma se autorka snaží poukázat na to, že i postižení lidé mohou být jinak naprosto normální. Například takový August je přes své postižení úplně normální páťák který miluje Star Wars, Xbox, svojí rodinu a fenku Daisy. August prochází normálním vývojem jako všechny děti jeho věku, postupně po příchodu do školy poznává nová přátelství, zklamání ale i zradu. Hlavní rozdíl oproti ostatním dětem je v jeho postižení, přeci jen ne všichni dokážou odhlédnout od Auggieho znetvoření a bavit se s ním bez jakýchkoliv předsudků. A právě za svoji odvahu se postavit veškerým příkořím, které mu život přichystal si August zaslouží velké uznání a obdiv.
Za malým Augustem se neskrývá nikdo konkrétní, ale jak sama autorka podotýká jedná se spíše o střípky z vyprávění, které autorka vyslechla při setkání s rodinami stejně postižených dětí jako je Auggie. O to silněji pak kniha vyznívá, když si uvědomíte s čím vším se musejí tito stateční lidé každodenně potýkat a překonávat. Což byl možná i autorčin cíl, aby si ostatní uvědomili, že i přehnaná starost, popřípadě lítost může nadělat více problémů a trápení než naprosto normální chování.
(Ne)obyčejný kluk je kniha, která pohltí nejednoho čtenáře a rozhodně stojí za přečtení. Díky ní možná získáte nový pohled na lidi s různým postižením, protože tato kniha k zamyšlení rozhodně vybízí. Stejně jako Hvězdy nám nepřáli se jedná o velice silný příběh, který nenechá nikoho chladným a je jedno jestli je vám deset nebo padesát.
Tímto bych chtěl poděkovat nakladatelství Knižní Klub za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu (Ne)obyčejný kluk si můžete objednat například na jejich stránkách zde.
~~~~
~~~~
MOJE HODNOCENÍ: 90%
Tahle kniha mě několikrát doslova rozebrala, že jsem musel občas udělat i pauzu při čtení klukovi ke spaní, aby na mě nepoznal to rozpoložení a dojetí. Je to pro děti zábavný, poučný, pro dospělý k zamyšlení. Má to velkou hloubku a skvěle se to čte.
OdpovědětVymazat