V jižním Pacifiku člověk nikdy neví, na co narazí. Kapitán J. van Toch fascinovaný místními legendami o podivných ďáblech se rozhodne zjistit, co je na pověstech pravdy. Objeví zvláštní druh obojživelníků, kteří ho překvapí svou inteligencí a učenlivostí. Tak začíná Válka s mloky, která bezesporu patří mezi nejlepší vědeckofantastická díla, jaká kdy byla napsána. Karel Čapek svým neopakovatelným stylem dokázal čtenáře varovat nejen před nadcházejícími hrůzami druhé světové války, ale zároveň upozornil i na aktuální ekologický problém industrializace a s ní související narušování přírodní rovnováhy.

~~~~

Opravdu jen hrstka lidí dokáže předvídat běh událostí a skutečně tvrdou realitu, a jen ti moudří dokáží své poselství vykřičet do světa. Čapek se bezpochyby mezi tyto lidi počítal. Výborný pozorovatel a znalec slabé lidské povahy, dokázal předpovědět a vykřičet do světa své poselství, ještě před začátkem světové války. O to smutnější je fakt, že ho nikdo nevyslyšel.

Karel Čapek po právu patří mezi naše nejvýznamnější autory. Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel jako jeden z prvních získal opravdovou oblibu i u zahraničních čtenářů. Byl blízkým přítelem prezidenta Masaryka, se kterým sdílel spoustu společných názorů. Norským tiskem byl dokonce nominován na Nobelovu cenu a jako jeden z prvních si uvědomil skutečnou hrozbu nacistického Německa a nebál se proti němu veřejně vystupovat. Tato upozornění jsou cítit z celé řady jeho knih, nejhlasitěji ovšem právě z Války s mloky.

Mnoho velkých tragédií bylo původně dlážděno dobrými úmysly. Kapitán obchodní lodi J. van Toch zjistí, že na jednom zaostalém ostrůvku v Indonésii žije velmi zvláštní, učenlivý a inteligentní druh ještěrů. S pomocí boháče Bondyho začínají zakládat Mločí farmy a využívají je k lovu perel, stavbě hrází a k mnoha dalším pracem, o které lidstvo nemá velký zájem.

Lidstvo se tak začíná radovat z nového věku, kdy je všude dostatek práce a i nejchudší si mohou leccos dovolit. Nastává věk utopie, po které toužilo mnoho a mnoho lidí. Co záleží na tom, že za tímto blahobytem stojí novodobí otroci/mloci. Na pozadí tohoto blahobytu ovšem začíná být mločí otázka neudržitelná a spěje nezadržitelně k neradostnému konci.

Samotná kniha je rozdělena do tří oddělených částí. Každá část seznamuje čtenáře s novými fakty. Od objevení mloků, přes jejich populační růst a využití ve světovém průmyslu až po nevyhnutelnou válku, která dostane lidstvo až na pokraj zániku. A právě v tomto uspořádání je nádherně vidět alegorie s nacistickým Německem. Je až zarážející s jakou lehkostí se Čapkovi povedlo nastínit blížící se hrozbu války, jelikož sám autor zemřel ještě před jejím vypuknutím.

Dost často se žáci ve školách setkávají s pojmem, že tato kniha je Čapkovou kritikou nacismu. Je to samozřejmě pravda, i když jen z části. Protože autor nezůstává pouze u nacistů, ale nebojí se opřít do všech. Díky tomu je toto dílo i v dnešní době stále aktuální a neztrácí nic ze své naléhavosti. Protože největší hrozbou pro lidi je právě lidstvo samo. O tom jsme se mohli již přesvědčit několikrát a moc dobře to věděl i Čapek.

Pro fanoušky filmových adaptací se navíc objevila výborná zpráva. Po komiksové a divadelní adaptaci se tak chystá i ta filmová. Mezi herci by se navíc mělo objevit i několik hollywoodských hvězd. 


Tímto bych chtěl velmi poděkovat nakladatelství Omega za poskytnutí recenzní kopie. Knihu Válka s mloky můžete zakoupit například zde.


~~~~

Karel Čapek - Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století. Narodil se u Trutnova, do obecné a měšťanské školy však chodil v Úpici, kam se rodina přestěhovala. Po gymnáziu studoval postupně na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, filozofické fakult Univerzity Friedricha Wilhelma v Berlíně, na Sorbonně na Faculté des lettres v Paříži. V Praze nakonec obhájil doktorát a zůstal v Praze se svým bratrem Josefem.

Karel Čapek pracoval jako člen redakční rady časopisu Národ, soukromý učitel syna hraběte Lažanského, dramaturg Vinohradského divadla, Lidových novin a od roku 1917 byl spolu s Josefem redaktorem Národních listů a nového satirického týdeníku Nebojsa (po 3 letech Z Národních listů oba odešli pro neshody s šéfredaktorem). Krátce po své cestě do Anglie (1924) se stal členem přípravného výboru pro ustanovení pražského Pen klubu. Pravidelně se vídal s prezidentem Masarykem, navštívil i E. Beneše. Zastával funkce v různých kulturních a literárních výborech a komisích. Roku 1932 s bratrem přešel k nakladatelství Fr. Borový, jehož se stal tichým společníkem. Odmítl předsednictví světové federace Penklubů, na které ho navrh H. G. Wells a norský tisk ho dokonce navrhl na Nobelovu cenu.

~~~~



Karel Čapek - Válka s mloky /  VYDAL: Nakladatelství Omega / STRAN: 224 / ŽÁNR: sci-fi, drama


MOJE HODNOCENÍ: 80%